Slovenský ráj
ÚVOD O SL. RÁJI PRAKTICKÉ INFORMACE TRASY FOTOGALERIE

O Slovenském ráji

Slovenský ráj na mapě Národní park Slovenský ráj sa nachází ve východní části Slovenska. Roku 1964 byl vyhlášený za chráněnou krajinnou oblast a v roce 1988 byl překategorizován na národní park. Má rozlohu 19 763 ha a ochranné pásmo 13 011 ha. Je jedním z nejnavštěvovanějších regionů cestovního ruchu na Slovensku.

Historie

Uzemí dnešního Slovenského ráje a Hornádské kotliny bylo osídlováno už od mladší doby kamenné. Dosavadní nálezy svědčí o intentivním využívání zdejších bohatých přirodních zdrojů.

Ve středověku byla Glacká cesta, táhnoucí se napříč Slovenským rájem, jednou z větví tzv. polské cesty, která vedla přes Spiš na jih. Částečně zachovanou stavbou na této cestě je "Dukov Most" nad dolinou Malého Zajfu. Dnešní Kláštorisko se ve 13. století, během vpádu Tatarů, stalo útočištěm lidu Hornádské kotliny a nazývalo "Skalou útočiska". Brzo tam byl postavený kartuziánský klášter.

S intenzivním rozvojem těžby kovů (zejména ve 14. století) souviselo masivní kácení zdejších bohatých lesů pro přípravu dřevěného uhlí. To poznamenalo vývoj celého regionu, především v lokalitách Smižanská Maša, Hrabušice, Hnilecká dolina a dalších.

Výstavba Košicko-Bohumínské železnice v druhé polovině 19. století zpřístupnila tento kraj širokému okruhu návštěvníků. Do podvědomí cestovního ruchu vstoupilo toto území zejména objevením Dobšinskej ľadovej jaskyne. Postupné turistické objevování atraktivních lokalit a roklin s vodopády na přelomu 19. a 20. století a jejich zpřístupňování zařízeními a pomůckami až do dnešní podoby, vytvořili ze Slovenského ráje oblast turisticky atraktivní a intenzivně vyhledávanou.

Geologie

Stavba slovenského ráje se skládá převážně z vápenců a dolomitů. Původně byla celá oblast velkým plošným celkem, který postupně toky řek a potolků doslova rozkrájeli na několik ploch. Menší toky vytvořili, pro Slovenský ráj tolik charakteristické, rokliny s vodopády. Dalším typickým prvkem jsou krasové planiny (Glac, Geravy, Lipovec). Nacházejí se na nich povrchové krasové jevy (závrty) i podzemní krasové jevy (jeskyně a díry).

Podzemních utvarů je ve Slovenském ráji více než 180; pozoruhodná je Stratenská jaskyňa s doposud prozkoumanou délkou více než 18 km. Veřejnosti je zpřístupněná Dobšinská ľadová jaskyňa, ve které se masa ledu odhaduje na 110 tisíc m3.

Fauna

Živočíštvo Slovenského ráje je typickým seskupením fauny Západních Karpat. Žije tu více jak 4000 druhů bezobratlích, skoro 2000 druhů motýlů a 400 druhů chrobáků. Více jak 30 druhů bezobratlícj je plně chránených. Z dvouset druhů obratlovců je 130 druhů chráněných a 65 ohrožených.

Žije tu například Medvěd hnědý, Vlk obecný, Rys ostrovid, Orel sklalní, Jestřáb lesní a mnoho dalších. Potkat tyto tvory je však při běžné tuře opravdu vzácnost.

Flóra

Rostlinstvo Slovenského ráje patří do oblasti západokarpetské květeny. Teplotní inverze umožňují výskyt horských druhů rostlin i na nízko položených místech, např. Kortúza Matthiolova.

Na druhé straně prosluněné jižní svahy jsou domovem teplomilných rostlin, které normálně rostou v menší výšce, např. Koniklec slovenský.

Na území Národního parku Slovenský ráj je evidováno více než 900 druhů vyšších rastlin z kterých je 35 plně chráněných.

Ochrana přírody

Ochrana přírody pro výše uvedené skutečnosti je jedním z hlavních poslání Národního parku Slovenský ráj. V současnosti je na jeho území 20 přírodních rezervací a 5 přírodních památek.

V prostoru chráněných částí je pohyb možný jen po turisticky značených chodnících v povoleném směru pohybu. Pro poučení o využívaní národního parku slouží naučné chodníky v Čingově a Dědinkách.

Výše uvedené informace jsou převzaty se serveru www.slovenskyraj.sk.


tvorba stránek a webdesign: © Jakub Šlambora
Dobrá práce | Hradec Králové | Zasměj se!